Přes svou těkavost a třaskavost by vodík mohl alespoň částečně nahradit uhlovodíková paliva z ropy. Základní problém vodíkového hospodářství, o kterém se stále hodně spekuluje, je, že nemáme k dispozici dostatečně levný zdroj vodíku. Naprostou většinu ho dnes vyrábíme z ropných uhlovodíků. Využívat vodík jako náhradu suroviny, z níž ho získáváme, by bylo absurdní i v dnešním světě. Umíme ho rovněž připravit elektrolýzou vody, což je vzhledem k ceně elektřiny nákladný způsob. Elegantní řešení představují enzymy. Ve velkém se s nimi pracuje obtížně, protože jde o citlivé biologické molekuly. Ke správném fungování potřebují nějakou okolní molekulární strukturu, která je bude chránit a stabilizovat. Se zajímavým řešení přišli chemici z laboratoře prof. Trevora Douglase z Indiana University v Bloomingtonu za pomoci běžné bakterie Escherichia coli. Využili ji jako bioreaktor, který zkombinoval enzym NiFe-hydrogenázu s ochranným obalem bakteriofága P22. V tomto miniaturním bioreaktoru si enzym podržel svou aktivitu a bez problémů uvolňoval z vody vodík. NiFe-hydrogenáza má své jméno proto, že její aktivní místo, kde probíhá katalyzována reakce, tvoří klastr několika atomů železa Fe a niklu Ni. Nachází se uvnitř bílkovinné struktury, kterou vidíme na obrázku (autor Jaminkoo.82 via Wikimedia Commons).